Brian Willett
Koordinátor projektu Lékařů bez hranic v táboře Nduta

V táboře Nduta žijí desítky tisíc lidí, kteří utekli před krizí v Burundi. Mnoho z nich nejprve zamířilo do tábora Nyarugusu (nachází se několik hodin jižně od tábora Nduta), později byli přesunuti. Řada nově příchozích přichází přímo z Burundi. Mnoho lidí na útěku ztratilo své příbuzné. Nikdo si není jistý tím, jak se bude situace v Burundi vyvíjet dále. Jisté je ale to, že lidé žijící ve Ndutě čelí mnoha těžkostem. My se snažíme dělat maximum proto, abychom jim mohli poskytovat adekvátní lékařskou péči a psychologickou pomoc.

Po příjezdu do Nduty jsou uprchlíci po registraci (někdy i před ní) umístěni do hromadných přístřeší. Stává se, že v takových hromadných přístřeších žije najednou i mnoho rodin. Lidé, kteří přicházejí do tábora, s sebou někdy nemají vůbec nic, žádnou deku, žádné kuchyňské potřeby ani nic podobného. A pak začnou žít v hromadných přístřeších, ve velice stísněných podmínkách. Důsledkem je, že jsou ve velké míře vystaveni nebezpečí, že onemocní malárií či spalničkami. S případy malárie se setkáváme velice často, zejména v těchto hromadných přístřeších. Tato místa jsou velkou slabinou tábora. A lidé podstupují tak dlouhou cestu, aby se sem dostali. Jsou zde možnosti, jak zlepšit situaci nově příchozích tak, aby byli méně zranitelní.

Lidé z dalších částí tábora musí někdy chodit hodně daleko pro vodu. Někteří z nich nemají možnost skladovat vodu ve svém přístřešku, a tak pro ni chodí i sedmkrát denně. Jedna cesta může být víc než kilometr dlouhá, takže se z chození pro vodu stává program na celý den. Přístřeší jsou přeplněná a jsou vybudována z málo odolných materiálů.
(leden 2016)

Číst všechna svědectví