Nada
Syrská uprchlice v táboře New Kavala

Včera se v Idomeni objevilo mnoho policistů, měli na sobě zvláštní oblečení, přicházeli odevšud a říkali nám, že musíme odejít. Báli jsme se, že použijí slzný plyn. Mám sedm dětí. Bála jsem se, že se mým dětem něco stane. Všichni měli strach. Policisté byli ozbrojení. Všechny rodiny se bály o své děti.
Ti, kdo měli peníze, již překročili hranici nelegálně. Ti, kteří nemají peníze, doufali, že by se znovu otevře hranice. Nebo že se zlepší naše životní podmínky zde.
Ale naše situace v novém táboře je strašná. Jsme unavení, máme dost takového života. Není to dobré, nic tady není dobré. Jídlo je špatné. Toalety a koupelny jsou špinavé. Idomeni bylo lepší. Přišli jsme sem, protože Evropa má být civilizovaná, ale kde je ta civilizovanost? Je tohle způsob, jakým léčíte lidi v civilizované společnosti? Přišli jsme do Evropy hledat azyl. Žádat o azyl je naše právo.
Moje děti jsou velmi rozrušené. Nemůžu je koupat. Voda je hodně daleko od našeho stanu. Je vždy velmi horká. Jak ji mohu použít, když je tak horká? Mám strach z nedostatku hygieny v novém táboře. Obávám se, že bychom mohli chytit svrab. Moje děti jsou vyděšené. Chci umřít a dostat se z toho.
V Sýrii není bezpečno. Zacházeli tam s námi špatně. V Turecku se s námi zacházeli špatně. A v Evropě se k nám chovají špatně. Proč? Nejsme také lidské bytosti? Nejsem člověk? Nemám právo žít jako oni (Evropané)? Je lepší zemřít.
Měli jsme tolik marných nadějí. Tolikrát nám říkali, že hranice se otevře. Všechno to byly falešné sliby. Nyní nám říkají, že přijde výbor a přemístí nás do různých zemí, ale nevěřím tomu. Jsou to všechno lži. Cítíme se ponižovaní a nemáme žádné peníze. Před odchodem z Idomeni jsme dostali doklady, které říkaly: “Jste bez státní příslušnosti”. Copak my jsme bez státní příslušnosti?!
Nada, 28 let, pochází z Deir Zur v Sýrii. Žila v idomenském táboře po celé měsíce a dne 24. května byla s první skupinou lidí odvezena a nyní je v táboře New Kavala. (26. května 2016)

Číst všechna svědectví