Sebepoškozování a pokusy o sebevraždu jsou u současné populace lidí na útěku poměrně běžnými jevy. Je normální vidět na pažích a nohách pacientů jizvy od řezných ran nebo popáleniny od cigaret. Mnoho z nich si přeje, aby se utopili nebo spadli z vysoké budovy nebo z útesu. Podle toho, co se dozvídáme na terapii, tyto myšlenky a chování poukazují na beznaděj, jíž lidé cítí při pomyšlení na budoucnost. Anebo ztráty, se kterými se nemohou vyrovnat, a těžko se vyrovnávají i s faktem, že jejich hlas není slyšet a mají pocit, že přišli o svou důstojnost.
(červen 2017)